TRIANGLE.BLOG.CZ
zasé.DD
1. ledna 2012
28. prosince 2011
Někdy kamarádi
Poslední den ve škole proběhl děsně divně, pořádná besídka byla druhou a třetí hodinu, druhou hodinu jsme mohli běhat po celý škole a třetí jsme byli ve třídě jen tři holky a kluci, takže bez těch uřvanejch dilinek to bylo bomba :D Nechci se rozčilovat, ale proč se k sobě ve škole chováme jako kamarádi a potom, když si píšeme, tak nějak jinak? Hlavně, že už je pryč to, když jsme se jenom hádali a nadávali na sebe a potom si psali, to mě vždycky děsně štvalo, že dokázal být tolik hnusný na mě a potom mi psal hezký smsky.
Vánoce se vydařily, už necítím tu atmosféru, ale jó, tenhle rok to bylo pěkný! Krásnej stromeček, adventní věnec, řízek se bramborovým salátem. Patnáct dárků pod stromem, z toho osm pro mě. Kdybych si o něco Ježíškovi napsala, tak jich tambude klidně třicet, ale jelikož jsem skromné dítě, co nic nepotřebuje, tak jich bylo jen patnáct, no. Dostala jsem super notebook, dvoje kalhoty, triko, triko, triko, triko a zase sto trik, svetřík, tašku na notebook a myš k němu! Vždycky se mi líbí, jak rozdávám dárky, rozdávám je už 10 let, první tři roky jsem to moc nechápala a hlavně všechny dárky byly for me :D a nepřišlo mi to divný, že mám toho nejvíc a ostatní dva dárky.
Potom jsem přežila hody bóží (:D) a ty svátky Vánoční s těma pohádkama, který mě nebavěj, protože jsem spíš pro americké filmy a 101 dalmatinů s nakonci krásně vymóděnou "Kruelou Devil" a taky Kdopak to mluví 3.
Vánoce se vydařily, už necítím tu atmosféru, ale jó, tenhle rok to bylo pěkný! Krásnej stromeček, adventní věnec, řízek se bramborovým salátem. Patnáct dárků pod stromem, z toho osm pro mě. Kdybych si o něco Ježíškovi napsala, tak jich tambude klidně třicet, ale jelikož jsem skromné dítě, co nic nepotřebuje, tak jich bylo jen patnáct, no. Dostala jsem super notebook, dvoje kalhoty, triko, triko, triko, triko a zase sto trik, svetřík, tašku na notebook a myš k němu! Vždycky se mi líbí, jak rozdávám dárky, rozdávám je už 10 let, první tři roky jsem to moc nechápala a hlavně všechny dárky byly for me :D a nepřišlo mi to divný, že mám toho nejvíc a ostatní dva dárky.
Potom jsem přežila hody bóží (:D) a ty svátky Vánoční s těma pohádkama, který mě nebavěj, protože jsem spíš pro americké filmy a 101 dalmatinů s nakonci krásně vymóděnou "Kruelou Devil" a taky Kdopak to mluví 3.
"ksichdidlo obecné" nemám ráda svoje zuby! :D
17. prosince 2011
▲
ŽE BYCH NA SEBE BYLA PYŠNÁ? pyšná v uvozovkách? (pyšná, že dokážu něco, co ostatní ne!)
Vždycky si pamatuju, že holky šly spíš po tom, jak kluk vypadá.. a tak já jsem asi jiná, protože mi to je fakt jedno, jelikož mi to musí být jedno, musí, to nejde!
,,Cožé? Si děláš prdel, Kristýno, se ti zase líbí?" bylo by asi blbé říci, že ne, ale mě k němu přitahujou jiné věci, než vzhled. Ještě, že aspoň jedna kamarádka mě v tomhle chápe. Není nějak hezkej, je hloupej, má divný oči, ale já prostě vím, že bez něj by mi to nešlo.
Kamarád: ,,Týno, já ti nevim, ale ty a on? Ty seš hezká a on je ošklivej debil." řikejte si co chcete, mně ho nevymluvíte.
A takhle to pokračuje asi už týden (4 dny, co jsem ve škole). Začali jsme se dost bavit, je s ním strašná sranda, je milej a umí se chovat k holkám - aspoň ke mě. No a představte si, že ta svině nejede na lyžák, nechce se mu, hahahahahahah, škoda, že mu to nevěřim.
Vždycky si pamatuju, že holky šly spíš po tom, jak kluk vypadá.. a tak já jsem asi jiná, protože mi to je fakt jedno, jelikož mi to musí být jedno, musí, to nejde!
,,Cožé? Si děláš prdel, Kristýno, se ti zase líbí?" bylo by asi blbé říci, že ne, ale mě k němu přitahujou jiné věci, než vzhled. Ještě, že aspoň jedna kamarádka mě v tomhle chápe. Není nějak hezkej, je hloupej, má divný oči, ale já prostě vím, že bez něj by mi to nešlo.
Kamarád: ,,Týno, já ti nevim, ale ty a on? Ty seš hezká a on je ošklivej debil." řikejte si co chcete, mně ho nevymluvíte.
A takhle to pokračuje asi už týden (4 dny, co jsem ve škole). Začali jsme se dost bavit, je s ním strašná sranda, je milej a umí se chovat k holkám - aspoň ke mě. No a představte si, že ta svině nejede na lyžák, nechce se mu, hahahahahahah, škoda, že mu to nevěřim.
12. prosince 2011
Já nechci
Jsem trochu hodně nepoučitelná.
Úplně jsem se zbláznila a spadla jsem zase do té "zamilovanosti".
Po shlédnutí jednoho filmu se to všechno zvrtlo a zase se to posralo.
Já prostě nechci mít ráda někoho, u koho jsem řekla konec, zlatá nezamilovanost.
A nejhezčí na tom je, že zase nevim, jak to myslí, takže jsem na to zvědavá.
Teď jsem fakt divná. ale neuvěřitelně divná
Úplně jsem se zbláznila a spadla jsem zase do té "zamilovanosti".
Po shlédnutí jednoho filmu se to všechno zvrtlo a zase se to posralo.
Já prostě nechci mít ráda někoho, u koho jsem řekla konec, zlatá nezamilovanost.
A nejhezčí na tom je, že zase nevim, jak to myslí, takže jsem na to zvědavá.
Teď jsem fakt divná. ale neuvěřitelně divná
Moje dveře.
Mám je ráda.
Kočičák, skoro stejně starej jak já.
Zvoneček, od jedné milé paní :)))
Jo, rozesmálo mě to :D
9. prosince 2011
Obyčejný dny bez napětí
Jsem asi divná.
Poslední dobou to zjištuju skoro každý den.
Všechny holky v mém okolí jsou hLoOZnĚ zAmIlOfaNý, ale já nic. Připadám si vedle nich blbě, ony pořád jenom básní o tom, jak jim lajknul na fb skóre v nějaké hře, nebo dokonce status Dej like a napíšu ti na zeď.. a potom, když mu to na zeď napíší, napíšou to naprosto barbínovsky, a že se mu líbí na 50%. Jo, nic mi do toho není, ale je to směšné si to potom číst. Stává se ze mě asi odolná bezcitná holka, pro kterou není žádnej moc dobrej a nic ji neublíží. Všichni dobří buď odešli a nebo už jsou minulostí. To je fakt pech. A prostě mi chybí ten pocit, že mi buší srdce, když ho uvidím, že se mu nedokážu dívat do očí, že se stydim mu cokoli říct. Jediná výhoda je, že aspoň dobře spim. Nemusim na nikoho myslet a tím usnu o hodně dřív, to je fakt fajn. Netěším se na každý den do školy, těším se na víkend, až si od těch lidí odpočinu, což je vždycky naopak. Už chci zase psát esemesku deset minut a čekat a koukat každých deset sekund na mobil. Chci zase poznat to napětí a nervozitu. Asi to jen tak nebude, asi budu muset chvíli počkat, ale já se s tím nějak smířím.
Poslední dobou to zjištuju skoro každý den.
Všechny holky v mém okolí jsou hLoOZnĚ zAmIlOfaNý, ale já nic. Připadám si vedle nich blbě, ony pořád jenom básní o tom, jak jim lajknul na fb skóre v nějaké hře, nebo dokonce status Dej like a napíšu ti na zeď.. a potom, když mu to na zeď napíší, napíšou to naprosto barbínovsky, a že se mu líbí na 50%. Jo, nic mi do toho není, ale je to směšné si to potom číst. Stává se ze mě asi odolná bezcitná holka, pro kterou není žádnej moc dobrej a nic ji neublíží. Všichni dobří buď odešli a nebo už jsou minulostí. To je fakt pech. A prostě mi chybí ten pocit, že mi buší srdce, když ho uvidím, že se mu nedokážu dívat do očí, že se stydim mu cokoli říct. Jediná výhoda je, že aspoň dobře spim. Nemusim na nikoho myslet a tím usnu o hodně dřív, to je fakt fajn. Netěším se na každý den do školy, těším se na víkend, až si od těch lidí odpočinu, což je vždycky naopak. Už chci zase psát esemesku deset minut a čekat a koukat každých deset sekund na mobil. Chci zase poznat to napětí a nervozitu. Asi to jen tak nebude, asi budu muset chvíli počkat, ale já se s tím nějak smířím.
Už podruhý; že nepoznáte, co to je?
Mám postižený tlustý prsty.
Klepavka.
Moje nemocenské Hello Kitty pyžamo a nemocenský výraz.
A ta divná holka, co nic k nikomu necítí.
A ta divná holka, co nic k nikomu necítí.
8. prosince 2011
To mi nevyšlo
Né, zůstávám. Nevím, co to do mě vjelo.
Život v peřině
Je možný, že jsem si se šilhavým namyšlencem včera propsala dvě hodiny? Miluju, když někoho můžu takhle odsekávat a on už neví, co by dřív. V esemeskách mě "oslovuje" blondínko s měkkým I - nesnáším, když mi někdo řiká blondýno a dělá děsnou citlivku a frajírka najednou. Před pár minutama jsem vstala, a když jsem měla konečně chuť si dát k snídani nějaké pečivo a né čokoládu, zjistím, že žádné pečivo doma není. Takže jsem zavřela skříňku s pečivem (teď bez pečiva) a šla do postele. Dneska rodiče jeli do práce a potom jedou na pohřeb jedné skvělé paní, kterou jsem měla neskutečně ráda, nevěděla jsem, že byla nemocná, vůbec to nedávala znát, byla plná života. Někdy jsem ráda, že jsem nikdy nebyla na pohřbu, že jsem se toho nějak vyhla. Můj život v posteli je sice nudný, až na šilhavýho, který nezapomněl, že chodím k nám do školy s ještě pár kamarádama.
Včerejší snídaně.
Svícen v kuchyni.
To jsem já.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)